Dvě sestry v pokročilém věku se nedaleko frontové linie rozhodly žít společně, aby se navzájem podporovaly a nebyly na všechno samy. Obě hůře slyší, takže s nimi mluvíme hodně nahlas, ale mezi sebou se babičky až zázračně dokáží domluvit jen pohledem a téměř beze slov. Za tolik let se naučily vnímat myšlenky té druhé na hlubší úrovni … wow 
Dodnes si pamatují, jak během 2. světové války jejich máma s nimi dvěma v náručí prchala ze zničené vesnice a zachránila je tak před postupujícími němci. Babičky říkají, že teď je to jiná válka, ale žít v její blízkosti není tak hrozné, když je někdo navštíví, potěší je přinesenými dárky, a hlavně nadějí, že dobří lidé na světě ještě jsou a že i na pozadí války je možné konat zázraky.
Díky za ta milá slova, zase se rádi stavíme 
Za ChP – Bard
Ps: Letní pomoc frontovým Babičkám pro Vás otevíráme už příští týden. Díky za důvěru. Michal